💾 Archived View for dalnopis.desudoli.cz › gemlog_2023 › satanismus.gmi captured on 2024-03-21 at 15:05:04. Gemini links have been rewritten to link to archived content
⬅️ Previous capture (2023-03-20)
-=-=-=-=-=-=-
Člověk narazí na nejrůznější příběhy obrácení. Když se hulič stane distributorem drog pro japonskou yakuzu, aby posléze došel obrácení, je to docela exotický příběh, který otec Calloway dovede podat velmi vtipným způsobem. Příběh konverze, který vypráví Zachary King patří mezi ty mrazivé, ale i tak trochu banální. Nemůže ho podepřít důkazy, takže je na každém, zda mu uvěří či nikoliv. Já mu věřím.
https://www.youtube.com/watch?v=Pr44q3zw4j8
https://www.youtube.com/watch?v=w0F7QrLilAM
Zachary King, což není jeho pravé jméno, se narodil v baptistické rodině v malém městě na Floridě. Vždy byl fascinován magií a příběhy o nadpřirozených schopnostech. Pravidelně hrál Dungeons & Dragons. Když mu bylo 10 let, náhodou se připletl ke školní seanci. Narozdíl od ostatních dětí, které zřejmě měly větší pud sebezáchovy než on, při zjevení ducha upáleného muže v zrcadle neutekl. Naopak zopakoval ho doma, neboť zjevně měl nadání pro černá umění.
Magie se mu vyplácela, neboť se k němu různými cestami začaly dostávat peníze. Nešlo samozřejmě o žádného ducha, tvář v zrcadle byl démon. Zac byl posléze schopen vidět démony i anděly fyzickýma očima, ale to předbíhám.
V jeho městě byla satanistická lóže či komunita, ke které se zanedlouho připojil. Bylo to prosté, až banální a Zac neměl o nějakém satanismu ani ponětí. Šlo o jeden dům v sousedství, kam chodívalo mnoho dětí z okolí. Nikdo jim zde nic nezakazoval, dokonce jim pomáhali. Našli zde úkryt, když se pohádali s rodiči, dostali najíst nebo nějaké pochutiny, dokonce dostali peníze, když neměli na nájem. Něco jako sociální dům. Až na to, že zde byl k dispozici také alkohol, drogy, zakázaná hudba, (porno)filmy a příležitostné sexuální orgie. Zac do toho všeho tak nějak přirozeně vplul, aniž by to spustilo jeho morální alarm, což leccos vypovídá o protestantské výchově. Jeho rodiče nebyli špatní, ale veškerý jejich volný čas pohltila péče o Zacova bratra, který trpěl nějakou chorobou vyžadující nepřetržitou péči. Sám Zac to vše považoval za zábavu, kterou odpírají dětem, ale je dovolena dospělým.
A tak od 12 let docházel na drogové a sexuální večírky, swingers party a bývalý nerd, s nímž se nikdo nebavil, se najednou stal populárním. Měl mnoho přátel a starší děvčata mu veřejně (ve škole) projevovala svou přízeň, což u vrstevníků budilo závist a otázky. Život byl skvělý, alespoň nějakou dobu, neboť veškerá přízeň mu byla odňata, když dovršil 16 let, načež se dostavily deprese a úmysl sáhnout si na život. Po celou dobu se věnoval magii, která mu sloužila také jako prostředek k úniku.
Někdy během toho času zjistil, že se jedná o satanistickou lóži. Teprve v tuto chvíli si uvědomil, že by měl dát zpátečku, ale už nemohl. Nesnesl představu, že by přišel o všechna ta „dobra“, čokoládové tyčinky, sex, alkohol, drogy. Dali mu podepsat smlouvu, melodramaticky levou rukou a krví. Upsal svou duši ďáblu!
Začal se účastnit satanistických obřadů, a dalších sexuálních večírků, jejichž účelem bylo oplodnit mladé dívky. Ty měly jít později na potrat, což se využívalo při magických operacích. Zachary se chtěl stát nositelem červené róby, odznaku praktikujícího čaroděje v satanistické církvi. To se stalo až později, kdy se připojil k mnohem větší lóži, čítající přes 1 milión členů. Tato lóže měla vlastního nejvyššího čaroděje nebo s takovým byla alespoń v kontaktu, neboť Zac ho na jejich večírku potkal. Bylo mu řečeno, že neexistuje žádný způsob, jak se stát nejvyšším čarodějem, že si ďábel vybírá své pohůnky sám. Usilovně tedy pracoval, aby se jím stal. To znamená, že se intenzivněji účastnil potratů, při kterých prováděl svá zaříkání. Krev nevinného, v tomto případě dosud nenarozeného dítěte, působí jako mocný katalyzátor. Prý většina potratových klinik umožňuje satanistům přístup, aby mohli provádět své zvrhlé rituály.
Jednoho dne, když Zachary dosáhl věku 21 let, byl předvolán před komisi ředitelů, která řídila zmíněnou velkou satanistickou lóži. Myslel, že ho chtějí zabít, tak se ozbrojil. Ale ukázali mu jen kostýmy, ve kterých bude vystupovat, a nabídli mu „práci“ nejvyššího čaroděje. Prý je takových minimálně 1, maximálně 10 na celém světě. Velký booster pro už tak dost nafouklé ego. Zachary dosáhl červené róby, stal se nejvyšším čarodějem. Byl někdo! Nejvyšší čaroděj je prý v satanistickém světě vzácný, narozdíl od nejvyššího velekněze, což bývá většinou zakladatel a šéf satanistické lóže, jakých jsou po světě tisíce či desítky tisíc.
Od té doby se ve svém směšném kostýmu (à la Alice Cooper ve smokingu) setkával s celebritami a nejmocnějšími lidmi Spojených států i celého (západního) světa. Účastnil se Bohemian Groves, homosexuálních večírků, kde si nechával platit za své služby čaroděje, aby lidé dosáhli toho, po čem toužili, ale nedokázali se k tomu dostat jiným způsobem, ať už to byly výnosné miliardové obchody, politická kariéra nebo sex s jinak nedostupnými ženami. Historky z tohoto období Zacova života jsou obzvlášť výživné. V roce 1994 na jedné akci potkal člověka, který doprovázel George Sorose. Jeho společník k tomu tehdy poznamenal, že tenhle člověk se jednou stane prezidentem Spojených států. Byl to Barrack Obama a v té době ještě ani nebyl politikem. Na setkání bilderbergské skupiny v Mnichově potkal Zac Billa Gatese, který přítomným rozdával jakýsi odporný nápoj. Zní to jako z nějakého béčkového hororu, ale ten nápoj má údajně nepřirozeně prodlužovat život a vyrábí se z krve a hormonů produkovaných dětským tělem při mučení. Tématem tohoto setkání byla prý mimo jiné i redukce populace na planetě a pandemie se probírala jako jeden z možných prostředků dosažení tohoto cíle. Pokud jsem to dobře pochopil, bylo to ještě před rokem 2000. Ale opusťme nyní tyto zvrhlé nechutnosti a věnujme se Zacovu životu.
Jeho příběh je obzvlášť příhodný v tuto část postní doby, kdy se četlo pokušení Ježíše Satanem po 40 dnech hladovění v poušti. Ta pokušení jsou stále stejná dnes jako před 2000 roky. Ďábel nemusí vynalézat nic nového, protože my vždy naletíme na ty stejné triky: bohatství, moc, uspokojování žádostí těla. Přesně tomu podlehl Zachary i jeho bohatí klienti. Vedl dobrodružný život v nejvyšších sférách společnosti. Měl na kontě 90 miliónů, v garáži 14 aut, bydlel v bohatých čtvrtích velkých měst. Mělo to jeden háček, nic z toho mu nepatřilo. Byla to jenom práce a pozlátko mělo navnadit klienty, povzbudit jejich závist a obdiv.
Navíc všechny čokoládové tyčinky se jednou přejí. Totéž platí o děvčatech, večírcích a drahých autech. Zac chtěl najednou pryč, ale nemohl. Sledovali ho. Peníze si vybrat nemohl, alespoň ne ve větším množství. To by bylo podezřelé. Nakonec uprchl s malým obnosem, který si časem nastřádal a pokusil se přejít hranice do Kanady. Nepodařilo se a tak byl nucen žít pod radarem, mimo systém. Změnil si jméno a dělal podřadné práce (ve srovnání s prací mága). Skončil jako manažer shopu se šperky, ale stále se věnoval magii. Právě tam byl povolán do armády Naší Paní, čímž se dostáváme k rozuzlení jeho příběhu.
V tomto obchodě Zachary potkal zákaznici, která mu věnovala zázračnou medailku Naší Paní. Zac, který o katolické víře neměl ani ponětí, v tom viděl výzvu! Nějaká bezvýznamná čarodějnice z cizího kultu (kdo je ta Matka Boží? Gaia? Isis?), chce dát jemu, nejvyššímu čaroději, nějaký mocný talisman? Jenže když ho sevřel, poznal, že existuje kouzlo silnější než veškeré jeho čáry máry. Najednou byl jinde, v přítomnosti Panny Marie a samotného Ježíše Krista. Zac okamžitě věděl, že svou duši Satanovi nikdy neprodal, protože něco takového není možné. Nelze prodat, co člověk nevlastní. Tolik faustovské dilema.
Celá událost byla zakončena vtipnou tečkou, když volal jinak velmi zaměstnaný kněz, s nímž dáma s medailkou spolupracovala, a chtěl s ním mluvit. „Vítej ve víře a teď vrať ten telefon zpátky!“ Bůh musí mít smysl pro humor, když hned zvedne telefon a oznámí tu radostnou novinu o navrácené ztracené ovečce příslušnému pastýři, který ihned spěchá přivítat zbloudilce nazpět. Zac dostal příslušnou literaturu a druhý den už byl na mši svaté, kde při proměňování opět spatřil Krista. Ptal se svého kamaráda, se kterým tam šel, zda ho taky vidí a na zápornou odpověď reagoval, nejsi katolík, proto ho nevidíš. Myslel, že katolíci běžně vidí svého Spasitele.
Protože asistoval při potratech, byl pověřen bojem proti nim. Založil All Saints Ministry a má jisté úspěchy při zavírání potratových klinik v USA. Mimochodem, je už téměř slepý a má za sebou mrtvičku. I v tom je možná Boží spravedlnost a milosrdenství, neboť může platit za své hříchy už tady na Zemi a nemusí čekat na očistec. Ale to jen spekuluju.
http://allsaintsministry.org/Home.html
Zacharyho příběh je plný detailů, o kterých zde nemluvím, a kdo se chce dozvědět více, odkaz na nezkrácenou část rozhovoru je na začátku tohoto blogpostu.
Příběh samozřejmě vyvolal kontroverze a mnoho lidí mu nevěří. Nelze se tomu divit. Je-li pravdivý, realita našeho údajně svobodného světa je dosti děsivá a my žijeme v iluzích. Považuju ten příběh za pravdivý mimo jiné i proto, že není jediný, i když to ve věku internetu mnoho neznamená. Nevyřešené aféry jako Pizzagate, pedofilie v Holywoodu, Epsteinova aféra nebo soud s Ghislain Maxwell, obchodnicí s dětmi. Historie zednářství a satanismu ukazuje stejným směrem. Zločiny tohoto zvrhlého kultu jsou vskutku ohavné a oběťmi bývají hlavně děti. Pokusy normalizovat zvrhlost a barbarismus v našich společnostech prozrazují záměr a poukazují na stále větší troufalost degenerátů. Přímých důkazů je ale poskrovnu, odhalit tyto lidi a vrhnout světlo na jejich praktiky není snadné. Nemá smysl se v tom však příliš nimrat. Podstatné je, že se nemůžeme spoléhat na nikoho zevnitř, v rámci systému, že zvrátí nastolený trend. Žádný další Trump (který se mimochodem těchto akcí patrně neúčastnil) nikoho nespasí.
Na druhou stranu život není černobílý. I Zacovo vyprávění ukazuje, že ne všichni jsou stejně zdegenerovaní. Ale hlavně nám dává naději, že existuje pomocná ruka, jíž se můžeme chopit. Slovy sv. Petra, když je Bůh s námi, kdo proti nám?