💾 Archived View for dalnopis.desudoli.cz › gemlog_2021 › taliban.gmi captured on 2023-06-16 at 16:33:15. Gemini links have been rewritten to link to archived content
⬅️ Previous capture (2023-01-29)
-=-=-=-=-=-=-
Zkušenosti amerického vojáka @LysanderTheGod v Afghánistánu. Jde o doslovný překlad textu zveřejněného na Twitteru.
https://twitter.com/LysanderTheGod
https://twitter.com/LysanderTheGod/status/1445475583018737674
Býval jsem vyjednavačem, jehož úkolem bylo zjišťovat informace o „teroristech“ a jejich plánech. Museli jsme používat „schválené“ emocionální techniky, abychom získali informace.
Žádná z těchto technik na Talibance nefungovala. Proč? Ti chlapi byli naprosto odpoutaní od všech těch věcí, na kterých my na Západě visíme. Možná to zní, jako že jsou chladní, ale oni se jen nestarají o tytéž věci, jako my. Proč?
Protože oni nemají nic z těch blbostí, co máme my. Nemohli jsme ohrozit jeho pozici v korporátu, ani žádný jeho job, což by ohrozilo jeho rodinu… Neboť on žádný neměl.
Nemohli jsme ohrozit jeho společenskou pozici, ani bankovní účty či dům nebo cokoliv dalšího, protože oni prostě nemají stejné bolestivé body jako my na Západě.
Navíc díky svému náboženství a kultuře jsou obecně méně připoutáni k věcem a více jim jde o jejich věc, Aláha a bratry bojovníky.
Někdo by mohl říci, že jsem „mohli ohrozit jejich postavení v Talibanu.“ Ti chlapi však věděli, že bychom to mohli udělat, a proto trénovali proti této taktice.
Faktem je, že chycený Talibanec se mnohem víc bál toho, co mu udělá Taliban, pokud by promluvil, než nás. To je dědictví válečnické kultury.
Talibanci jsou od dětství vychováváni jako válečníci a většina Talibanců pochází z rodu, kde jejich otcové, dědové a pradědové byli také součástí válečnické třídy. Většina těchto mužů patřila ke kmeni Paštunů a byli jeho válečníky.
Taliban jsou v podstatě Paštunové bojující proti nám, vetřelcům. Díky své válečnické kultuře tyto lidi zajímá víc jejich reputace v rámci kmene než v rámci našeho modelu.
Také byli tvrdí, neboť prošli mnohem horšími věcmi než my, Američané, takže být mimo jejich blátěnou chatrč jim nečinilo potíž. Jediná věc, kterou museli dělat, bylo nepromluvit, aby je doma opět vítali jako bratry.
Zápaďanům to bude znít šíleně, ale tito muži jsou poháněni „božským“. To byl jejich účel. Byli ochotni dát se do křížku s nejsilnější armádou světa, protože věří, že je Bůh povolal, aby chránili svou zemi.
Také je poháněla víra, že jejich způsob života je díky Islámu lepší a byli ochotni za něj bojovat a zemřít. To ukazuje, že duch člověka je největší bojovou silou a nástrojem ve vesmíru.
Pokud duch splyne s vyšším účelem, nelze zastavit člověka, který je na takové misi. Největší armády jsou pokořeny kmenovými bojovníky, jejichž víra je tak čistá ve svém účelu a povolání. Porovnejte s účelem Spojených států a porozumíte výsledku.
Taliban a Afghánci vůbec jsou velmi decentralizovaný lid. Jsou roztroušeni v různých kmenech a městech přes celý Afghánistán. Nemají bankovní instituce, nemají nákupní centra, nemají sousedství.
Všechno, co dělají, je decentralizované až na dřeň. Když chtějí něčeho společně dosáhnout, děje se to skrze komunikaci na nízké úrovni.
Nízká úroveň komunikace znamená přes vysílačky, mobil nebo osobně a jsou v tomto ohledu velmi disciplinovaní.
Když chtějí peníze, někam zavolají a řeknou osobě X, aby předala peníze osobě Y, a pak mají kurýry, co nesou další peníze na výplatu osobě X. Systém stojí na důvěře v dané slovo.
Protože je to celé orientované na lidi a komunikaci, člověk musí své slovo držet nebo bude vyobcován ze systému.
A právě proto, že je systém postavený na reputaci, slovu, a interakci tváří v tvář, je pro lidi zvnějšku velice těžké do něho proniknout a narušit. Díky válečnické kultuře je zabit každý, kdo se pokusí systém poškodit, a to oprávněně.
Když jsem se dostal do pohyblivějšího prostředí, viděl jsem a pochopil, jak Taliban bojuje. Jak jsem mluvil se svými zdroji nebo vyslýchal chlápky, které jsme sebrali, začal jsem se učit o tom, co o nás vědí.
„Můžete mě držet pouze 3 dny, než mě přemístíte nebo pustíte. Vydržím déle.“
„Vy, Američané, mě nemůžete bít, musíte mi dávat jíst 3x denně a musítě mě nechal modlit 5x denně. Je mi tu dobře.“
„Našli jste mě, jak kopu díru, ale neměl jsem žádné zbraně a vůbec nic, musíte mě pustit.“
Tito lidé věděli všechno o našich operacích, protože jsme vše zveřejnili. Neměli jsme nad nimi žádnou výhodu a oni to věděli.
Taliban nás neustále sledoval, každý den a každou hodinu tu byl někdo, kdo pozoroval naše základny, naše hlídky a všechny naše pohyby. Když jsme nehlídkovali, instalovali improvizované nálože po trasách, kde jsme hlídkovali předtím.
24/7/365 se tito muži pohybovali po svém území a pozorovali, aby získali výhodu, zatímco my jsme seděli v našich základnách, odpočívali, stravovali se, posilovali a čistili své vybavení. Díky tomu byli vždy 3—5 kroků před námi.
Taliban byl tak dobrý v ovládání své země, ze v Sanginu AFG jsme byli prakticky izolováni na základně.
Taliban prakticky obložil naši základnu náložemi, takže každá hlídka, pěší nebo motorizovaná, najela na jednu či dvě, což buď poškodilo naše vozidla nebo zranilo či zabilo naše muže. Měli svou zem pod kontrolou.
V jednu dobu jsem byl v Shura a mluvil jsem jsem s lídry Talibanu v této oblasti, klíčovými muži afghánských kmenů a diplomaty. Pokoušeli jsme se zjistit, co potřebují z pohledu západního člověka, abychom dosáhli příměří a pomohli vybudovat infrastrukturu.
Není ani třeba říkat, že to nedopadlo, protože oni nechtěli západní styl života a dívali se na nás jako na vetřelce. Řekli, že chtějí, abychom odešli! Na to jsme odpověděli, že k tomu jen tak nedojde a že je potřeba spolupracovat.
Potom jeden z vůdců Talibanu promluvil:
„Už jsme z této země vyhnali Sověty, takže nemáme obavy. Uvidíte. Vy, Američané, máte hodinky, ale my máme čas.“
Právě tady jsem si uvědomil hru, kterou hrají oni a kterou hrajeme my a my jsme nebyli na jejich hru připraveni.
Upřímně řečeno, pokud jde o vybavení a technologie, Taliban byl sto let za opicema, tak proč byli tak efektivní? Jak mohli vyhrát? To proto, že využívali vše, co měli, maximálním způsobem.
Jejich hlavním útočnou taktikou bylo přepadení (L-shaped ambush) při výbuchu nálože. My to věděli, ale nemohli jsme s tím nic dělat. Improvizované nálože byl jejich hlavní útočný prostředek a byl velice efektivní.
Jejich nálože byly vyrobené z hnojiva v palm jugs s trochou kovu a správně zakopané, aby unikly detektorům. Tlakové spínače byly tak dobře ukryté, že jsme je nemohli vidět, a dokonale fungovaly jak na vozidla tak na pěší vojáky.
Jakmile nálož spustila, Taliban zahájil palbu z dobře ukrytých stanovišť ve specifické formaci na maximálně efektivní vzdálenost. Málokdy útočili otevřeně.
Tato metoda se může většině lidí zdát málo efektivní, ale jejím účelem bylo držet nás zaměstnané a dostatečně izolované, aby zranění pokud možno zemřeli a abychom pod tlakem dělali chyby. Byla to hra na vyčerpání protivníka, ne přímá bitva.
Taliban používal stejnou strategii pro rozlišování, kdy bojovat otevřeně a kdy ne. Nejčastěji používali nálož/přepadení, ale věděli, kdy útočit přímo, aby způsobili větší rozruch.
Ti chlapi rozumněli politice a hráli tu hru dobře. Útočili přímo pouze tehdy, když potřebovali něco protlačit politicky nebo něco zviditelnit.
To vedlo k přítomnosti médií a díky tomu mohli tvrdit, že USA zabili X civilistů. Dokázali z toho udělat událost, i když to nebyla pravda.
Talibanci také věděli, kdy máme převahu my, a pak neútočili. Navíc použili taktiku, kdy věděli, že nebudeme ochotni útočit.
Věděli, jak přizpůsobit boj svým podmínkám, neboť chtěli vyhrát za každou cenu, zatímco my ne.
Toto je poslední věc, které jsem si na jejich organizaci skutečně všiml a která na mě udělala dojem.
Oni samozřejmě měli strukturu hodností a hierarchii jako jakákoliv jiná organizace, ale lišili se od nás v tom, že umožnili povýšení každému, kdo byl skutečný vůdce.
V Sanginu byl vůdce zhruba v mém věku tehdy, 26 let, který byl nejlepším bojovníkem mezi tamějšími Talibanci. Většina hadžiů byla starší s šedými vousy, ale ne tento chlapík.
Rychle povýšil díky svým zásluhám a komunita si ho vysoce cenila. A také to byl tvrdý parchant. Největší váhu měla jeho schopnost inspirovat. Motivoval Taliban, aby bojovali tvrději a neustávali.
Jeho reputaci posilovalo také to, že nebyl zabit, ani zajat. To inspirovalo mladíky, aby byli jako on a vzali věc za svou.
Což znamenalo více bojovníků pro Taliban v dané oblasti a povýšení dalších mužů na pozici vůdců. Čím víc tito lidé dosáhli, tím více zdrojů a prestiže získávali. To byla jedna z nejlepších strategií Talibanu.